Sextáni Gymnázia Otrokovice měli díky vstřícnosti pana senátora Goláně možnost završit 27. února blok výuky politologie návštěvou Senátu Parlamentu ČR. S průvodkyní prošli Valdštejnský palác a poté je v Kolovratském paláci přivítal pan senátor Tomáš Goláň, usadil je do křesel Zeleného salónku, kde kdysi zasedala Háchova vláda a kde dnes jedná Ústavně-právní výbor Senátu, a kromě pohoštění jim nabídl besedu o činnosti Senátu, o vztazích politiků, o Ústavě ČR i o svých vlastních názorech, postojích a záměrech. Možná i vás budou zajímat dojmy studentů či jejich vzkazy hostiteli:

  • Když jsme vstoupili, zaplavil mě zvláštní pocit. Možná to byl pocit udivení, že jsem měla možnost se sem dostat, a dokonce si sednout na místo, kde sedí senátoři.
  • Prostory Valdštejnského paláce se mi velmi líbily, odrážejí podle mě jistou noblesu a přijde mi, že je mnohem lepší, že Senát sídlí v historických prostorách, než kdyby pro něj byla postavena zbrusu nová budova, ačkoli nemám nic proti moderní architektuře.
  • Zajímavé bylo vést debatu v Zeleném salónku, kde byla přijata Mnichovská dohoda. Ač jsem si ze začátku myslela, že po třech otázkách nám vyprší témata na disputaci, mýlila jsem se. Během našeho rozhovoru se objevovaly stále nové otázky, a i když jsme diskutovali poměrně dlouho, nebylo to nudné či monotónní, ale obohacující a poučné.
  • Jsem opravdu ráda, že jsme měli možnost vidět i Růžový salónek – a to aniž by se někomu povedlo rozbít některou z těch velkých váz.
  • Líbilo se mi, že nám odpověděl na cokoli, co jsme se zeptali. Dověděli jsme se spoustu věcí o tom, jak to doopravdy vypadá v Senátu.
  • Dobrý den, pane Goláni, děkujeme za skvělou příležitost přiučit se něco nového a zajímavého. Jsem velice spokojen s debatou, panovala zde příjemná atmosféra. Líbil se mi koncept toho, že to nebyla obyčejná nudná přednáška, ale že jsme se s Vámi mohli bavit úplně normálně a ptát se Vás na vše, co nás zajímá.
  • Líbily se mi vaše názory a s většinou jsem souhlasil. Dále musím říct, že zázemí v Senátu máte velmi hezké a v takové kanceláři by se mi pracovalo jedna báseň.
  • Líbilo se mi, že panu Goláňovi nepřišla žádná otázka hloupá a nestyděl se odpovědět i na osobní dotazy.
  • Beseda se mi relativně líbila, jediné, co bych vytkl, tak některé odpovědi byly příliš zdlouhavé. Plus bylo, že byly srozumitelné a pochopitelné.
  • Líbilo se mi, že pan senátor Goláň byl otevřený k jakýmkoli dotazům. Na nic si nehrál, a když neznal odpověď na otázku, upřímně řekl, že neví. Někdy jsem s jeho názory nesouhlasila, ale i přesto o nich teď přemýšlím a snažím se na ně podívat i z jiné strany.
  • Moc se mi líbilo, že jste mi v mnoha směrech otevřel oči, byť jste některým oči svým povídáním i zavřel. Líbilo se mi, že jste se nebál říct pravdu a to, co si opravdu myslíte, a prozradil nám např. i svůj plat. Váš asistent by se mohl příště zapojit do tématu a neříkat jen, že neví, když jste se ho tázal, ale to je maličkost, protože jsme dojeli za Vámi.
  • Děkujeme za jedinečnou příležitost prodiskutovat s Vámi i témata, do kterých by se jiní raději nepouštěli. Určitě jste nás namotivoval zajímat se více o svět kolem nás a přemýšlet nad budoucností jak nás samotných, tak i nad budoucností státu, ve kterém žijeme.

 

(Z anonymních studentských recenzí vypsala Eva Svobodová)